Vážený pan
Luboš Olejár
předseda Svazu pacientů České republiky

píši Vám s jistým zpožděním, resp. k tomuto dopisu se chystám již dávno, ale stále se do popředí staví nové a nové problémy v práci parlamentního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Tam zastávám funkci místopředsedkyně, jak je Vám jistě známo, a cítím se tedy přímo povinna věnovat se přednostně problematice kolem projednávaných zdravotnických zákonů. To však neznamená, že bych dále nesledovala jednání kolem "devitalizace nádorů". A nyní několik volně navazujících myšlenek :

1. Předem bych ráda poznamenala, že nadále zastávám stanovisko, které jsem Vám nedávno písemně sdělila, tj. že jsem pro pokračování v klinickém užití této metody dle protokolu, který byl po určitých předběžných zkušenostech vypracován Vědeckou radou pro devitalizaci při Svazu pacientů České republiky. Na tomto protokolu oceňuji zejména to, že chce tuto metodu zkoušet u podobných typů nádorového onemocnění, s jakým zaznamenal jisté úspěchy MUDr. Fortýn na zvířatech. Tedy nikoliv u těch, kteří se nacházejí v preterminální fázi maligního onemocnění anebo byli intenzívně léčeni cytostatiky a mají imunitní systém takřka vyčerpaný.
2. Provádění devitalizace nádoru není žádnou novinkou. Z mojí dlouholeté medicínské praxe je mi známo, že Grawitzův tumor ledviny se před operací devitalizuje "ucpáním" tepenného řečiště postižené ledviny. Pak se teprve přistupuje k chirurgickému vynětí části nebo celé ledviny. Jde totiž o to, že takto devitalizovaný nádor má silně sníženou tendenci k vysílání životaschopných metastatických buněk do oběhu i do bezprostředního okolí, k dalším orgánům, a to jak v předoperačním období, tak i během manipulace s postiženou ledvinou během operačního výkonu.Toto bychom mohli nazvat parciální, tj. částečnou devitalizací, poněvadž ucpání není prováděno, jak vyplývá z výše uvedeného postupu, v oblasti žilního a mízního řečiště.
3. V souvislosti s problematikou metastazování chci podotknout, že jsem v minulosti popsala v odborné literatuře případ nemocného, kdy po punkci zhoubného osrdečníkového výpotku se rozvinula na místě kožního vpichu implantační metastáza s rychlým růstem do velikosti poloviny tenisového míčku, což odpovídalo vysokému stupni malignity primárního tumoru plic. Výše zmíněný postup je tedy odůvodněný.
4. Jiná situace je však v případě devitalizace globální ( Fortýnova metoda), kdy podvazem dochází k přerušení toku jak tepenné i žilní krve, tak i mízy (lymfy ).Tento zákrok tedy vylučuje rozsev metastáz od okamžiku zákroku, což má nemalý význam pro prognózu postiženého jedince z mnoha hledisek.Dle mého mínění tedy představuje dokonalejší prevenci rozsevu metastáz. Pokud tato globální devitalizace navíc nepůsobí jako zdroj septických (tj. infekčních) komplikací,což bylo prozatím provedenými výkony prokázáno, lze event. následnou zvýšenou tělesnou teplotu anebo horečku považovat za chemické dráždění teplotního centra v mozku zplodinami rozpadu podvázaného tumoru. V takovém případě je indikováno pouze podávání antipyretik, která zregulují tělesnou teplotu na přijatelné hodnoty a problém je vyřešen.
5. Stimulační působení devitalizovaného tumoru na zatím nevyčerpaný imunitní systém postiženého člověka je vysoce pravděpodobné, jak prokázaly rovněž pokusy na zvířatech. Skutečnost, že tyto změny nevylučuje imunolog takového jména, jako je MUDr. Jaroslav Svoboda z Prahy, u mne budí jistotu, že předpoklady tvorby protilátek proti tumoru a jeho dceřiným nádorům = metastázám, jsou plně oprávněné. Jen jde o to, podat přesvědčivý průkaz se statistickým vyhodnocením.
6. V současné době, kdy existuje pokročilá atomizace medicínských oborů, je nad síly jediného, sebechytřejšího lékaře, aby "všechno věděl" anebo si dělal nároky na to, že "jedině jeho názor je
   konečný a definitivně směrodatný". Naopak. Medicína dneška se vyznačuje týmovou prací, kdy spolupráce odborníků různých oborů medicínských i jiných může představovat kvalitativní skok. Je pravda, že na špičce pyramidy musí být zkušený odborník, jakýsi dirigent, který tento " symfonický orchestr" dokáže zvládnout nejen organizačně, ale který dokáže jednotlivé členy pozitivně motivovat a provádět kvalifikované dedukce průběžné i závěrečné. Všichni se však musí umět vzájemně respektovat, důvěřovat jeden druhému a především nesledovat prospěch a slávu jednotlivce, tj. většinou sebe samého. Domnívám se, že pokud bude takto postupováno i v tomto klinickém výzkumu, pak se lze dobrat žádoucích výsledků a tím i důkazů. Myslím, že pro čest a slávu bohatě postačí, že toto vše dokázal soubor českých lékařů, a to dokonce bez nároků na excelentní a složité přístrojové vybavení, s barevnými obrazovkami na monitorech a se zavedením kanyly do každého tělního otvoru nemocného! Dr. Fortýnovi to však nikdo neupře, že jeho mravenčí a do této doby málo doceněná práce, byla primární a klíčová ! Kromě toho, že uměl pracovat rukama, pracoval především hlavou, se zásobou nemalých znalostí a zkušeností.
7. Několik slov k úmrtí Dr. Fortýna. Jde pochopitelně jen o moje spekulace, které vyplynuly z článku v populárním časopisu, kterému svoje domněnky svěřila jeho manželka MUDr. Fortýnová. Nedávno jsem četla v novinách, že její podezření trvá. Prožívá nejistotu, zda darovaná klobása ( neví se kým) nebyla zdravotně závadná anebo dokonce záměrně otrávená ? Osobně se domnívám, že byla závadná, lidově řečeno "zkažená", a že byla zdrojem pro vznik akutního infekčního onemocnění charakteru akutní gastroenteritidy ( Stafylokoková gastroenteritida ?). Opakované zvracení a průjem způsobilo u Dr.Fortýna poruchu vnitřního prostředí, a to zejména zahuštění krve a poruchu iontové rovnováhy. Exsikóza ( vysušení) pak bývá často příčinou žilní trombózy, která nemusí být zpočátku klinicky zřejmá, a přitom je pak příčinou smrtící plicní embolizace ! Této vlastní příčině smrti odpovídá i popis ukončení života Dr. Fortýna. Pitevní protokol neznám, ale moc by mě zajímal !!!
8. Moje dosavadní názory na devitalizaci bych chtěla doplnit ještě jinou zkušeností, která rovněž souvisí se životností maligních nádorů a s bojem proti nim. Již je tomu několik desítek let, co byla v Anglii zavedena léčba zhoubných nádorů kombinací hyperbaroxie ( kyslík v přetlaku, tj. v nadbytku pro celý organismus, a přitom dookysličení některých hypoxických buněk rychle rostoucí masy solidního tumoru ) a ozáření. Dávka ozáření může být při tomto způsobu menší než obvykle a tím se napáchá méně škod v okolní zdravé tkáni. Efektivnost této léčby je vysoká, a to speciálně u nádorů orofaciálních a gynekologických. My takové zařízení nemáme ani jediné, kde by šel tento způsob realizovat. A nejen to: neprovádí se zde ani kombinace menší dávky cytostatika a několika souběžných expozic hyperbaroxie, ačkoliv i tento postup byl již dávno logicky zvažován a byl by technicky schůdný. Tedy, co chci tím říci ? Bez "mrknutí oka" se u nás pomíjí metoda prokázaná, tak co bychom se pídili po některých dalších ? Stačilo, že se asi před 20 lety objevila v literatuře zmínka o "toxicitě kyslíku" a pod vlivem tohoto povědomí jsme se málem začali bát kyslíku ve vdechovaném vzduchu, natož aby se podával v nadbytku ! Že je podmínkou existence našich orgánů, končetin, nás samotných, to bere v úvahu jen část zdravotnické veřejnosti.
9. Ale co se divím ? Vždyť dle některých "moudrých hlav", které ani princip hyperbaroxie nedokážou vyslovit, je vlastně tato metoda zbytečná, nejvýše tzv. adjuvantní !

To je na papír svěřený pláč lékařky, která se touto problematikou zabývá přes 30 let a je často svědkem takovýchto výroků ! Ale o indikacích k léčbě kyslíkem v přetlaku raději někdy jindy, i když se tento problém rovněž velice úzce dotýká našich nemocných. Na západ i na východ od České republiky tuto metodu provozují běžně...V České republice je léčebných tlakových komor více než 15 a síť se neustále, i když pomalu a s obtížemi doplňuje.Takže v tom problém ani tak nevězí. Ten je zakletý
v neznalosti lékařů, neboť hyperbaroxie je v podstatě novým medicínským oborem, který se však na všech našich lékařských fakultách nepřednáší...

Vážený pane předsedo, chci věřit, že Vás můj dlouhý dopis neunavil a mám ještě jedno přání : seznamte s mým dopisem Vaše členy a Vědeckou radu pro devitalizaci pod vedením pana doc.MUDr. Františka Chaloupky,CSc., která se novým záměrům v metodě devitalizace věnuje. Přeji jim, Vám a vůbec nám všem úspěch, ale v každém případě pocit uspokojení z dobré a vysoce záslužné práce !!! A co především ? Rozšíření palety léčebných možností některých zhoubných onemocnění u našich nemocných.

Doc.MUDr. Milada Emmerová CSc.