Koncept k odpovědi na článek (připomínky k článku) Josefa Fischera (chirurg) a jeho manželky Evy Fischerové (poslankyně Sněmovny), Právo, 2. 6. 2001, str. 7

Název publikovaného článku: Devitalizace, či jen demoralizace. Ring volný. (viz Příloha níže)

Překvapivý je obsah i ostrý charakter tohoto článku. Odbornou stránkou této nově navrhované metody operace zhoubných nádorů se oba autoři příliš nezabývají, třebaže tato metoda je popsána v řadě odborných časopisů (Fortýn, Hruban et al. Acta chirurg. Hungar 1988, 29:163-172, Fortýn, Hradecký, Pazdera et al. Chir. Transpl. Kunst. Org. 1985, 6, 709-716, Fortýn, Hruban, Horák et al. Vet. Med. Czech 1994, 39, 597-604, Fortýn, Hruban, Horák et al.: Klin. Onkol. Czech 1995, 1:11-15, Horák, Fortýn, Hruban, Klaudy, Cellular and Molecular Biology 45,7, 1119-1129, 1999), lékařských i veterinárních, protože jenom v ústavu experimentální biologie a genetiky ČAV v Liběchově byla provedena asi na ……? Experimentálních prasátek s melanomy a v ………..? u psů s maligními nádory.

Prokáže-li se experimentálně, že tato metoda je dobře účinná i u člověka (což dosud na operovaných asi 30 pacientech bylo), bylo by to velmi vhodné ve srovnání s chemoterapií nebo radioterapií, protože u této metody by odpadly velmi nepříjemné a nežádoucí vedlejší účinky těchto terapií (útlum krvetvorby, neschopnost tvorby protilátek, vypadávání vlasů a ochlupení, zvýšený sklon k infekcím).

O tuto metodu je podle soukromých zpráv mých kolegů velký zájem v denním tisku v Evropě (Anglie, Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko) a ozývají se v poslední době i zprávy z Ameriky.

Všechny léčebné metody nyní v lékařství prováděné, se musely jednou vyzkoušet a prověřit. Jinými cestami se léčba nemocných nemohla ubírat. Postupem doby pak méně účinné metody odpadly a účinnější metody nabývaly vrchu. To je přirozený vývoj v medicíně. Nevím, proč se nad tím pan MUDr. Josef Fischer tak pozastavuje. Možná, že také bude jednou tento léčebný způsob sám u sebe potřebovat a bude rád, že je zaveden a vyzkoušen.

Problém devitalizace, tedy podvázání rakovinových nádorů, dotýkající se tak intimně nemocných s nádorovým onemocněním, asi sám od sebe nevyšumí. Nechceme se zabývat problematikou čistě odbornou, neboť z hlediska smysluplnosti tohoto nekonvenčního chirurgického postupu se zcela jednoznačně vyjádřilo vedení chirurgické společnosti. Vědecká rada ministerstva zdravotnictví rozhodla, že jen čtyři klinická pracoviště smějí devitalizace provádět a hodnotit. Je třeba zdůraznit, že vyhodnocení účinnosti léčby nádorového onemocnění vyžaduje dokonale zdokumentovanou, dostatečně rozsáhlou studii, hodnocenou nikoli v odstupu týdnů či jen několika málo měsíců. Proto považujeme narůstající publicitu v masmédiích nejen za zcela neobjektivní, ale i vysoce škodlivou. Škodlivou, neboť zatím vlévá ničím nepodloženou naději zejména těm, na které v plném rozsahu doléhá zhoubné onemocnění mnohdy s obtížně tlumitelnou bolestí a s pocitem naprosté beznaděje, tedy nemocné, kteří do poslední chvíle nechtějí věřit, že právě jim není moderní medicína schopna změnit jejich osud. A právě proto nelze pochopit odvahu některých novinářů, kteří bez dokonalé znalosti problematiky píší o téměř revolučním zvratu v léčení nádorových onemocnění. Ve stejném duchu se nese i článek v MF Dnes, kde mimo jiné je popisovaná nemocná s nádorem prsu, která byla operovaná v blíže nespecifikované nemocnici, a to načerno, navíc v noci v menší místnosti, tedy snad ani ne na operačním sále, a to technikou a v prostředí, které připomíná poměry z doby konce bojů o Stalingrad. Podívejme se však i na druhou stranu téže mince, tedy na přístup mnohých "taky lékařů" k devitalizaci. Jejich přístup je otřesným dokladem naprosté demoralizace při popírání jednoho ze základních principů léčení: nemohu-li nemocnému pomoci, nesmím mu v žádném případě uškodit. Má snad jejich postup znamenat, že u nás již neplatí naprostý zákaz experimentování na lidech? Má to snad znamenat, že jsme zapomněli na nacistického lékaře Mengeleho, který se také domníval, že jeho zrůdné pokusy mohou přinést medicíně nové poznatky? Přinesly bohužel jen bezměrné utrpení v dlouhém a bolestném umírání. Kritizujme naprostou otrlost a bezectnost lékařů, kteří tak postupují. Odsuzujme i ty novináře, kteří bez ohledu na smysl a své poslání tak činí jen z neznalosti tohoto složitého problému. Ptejme se však se stejnou zarputilostí a důsledností ministerstva zdravotnictví, kdo se smí za určitých podmínek touto problematikou zabývat. Ptejme se stejným důrazem vedení lékařské komory, proč mlčky přiblíží tomuto flagrantnímu porušování morálky i profesní cti lékařů. Žádejme rychle, zcela jednoznačné vyšetření kdo, kde a proč páchal tyto neověřené kroky na bezbranných a neinformovaných nemocných. Požadujme neodkladné zveřejnění průkazných závěrů.