Výzkumná činnost laboratoře
experimentální onkologie (LEO) je zaměřena na charakterizaci průběhu nádorových
onemocnění u různých živočišných modelů. Hlavní důraz je v současné době kladen
na sledování účinku devitalizace na nádorovou tkáň a na analýzu pochodů, které
tento zákrok v živém organismu vyvolává.
Devitalizace
je originální chirurgický postup vyvinutý českým chirurgem MUDr. Karlem
Fortýnem, CSc. (1930-2001) pro léčbu pevných nádorů. Spočívá v cílené
ischemizaci nádorového ložiska podvázáním jeho arteriálních a venózních cév a v
ponechání takto ošetřené nádorové tkáně v organismu. Devitalizace se aplikuje
na takové nádorové ložisko, které je z chirurgického hlediska nejlépe
přístupné. Se stejným efektem by tak mohl být ošetřen primární nádor (celý nebo
jeho část) nebo některá z orgánových metastáz (např. lymfatická uzlina). Při
provádění devitalizace se zásadně používá nevstřebatelný šicí materiál (silon,
orsilon nebo hedvábí).
První
devitalizační pokusy byly prováděné v liběchovském pracovišti (tehdejší název:
Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat, Československá akademie věd)
zhruba od roku 1980. Byly zaměřené na sledování účinku devitalizačního zákroku
na zdravý organismus s cílem zjistit případné vedlejší nežádoucí účinky
ohrožující zdravotní stav ošetřených jedinců. Pokusy byly prováděny především
na miniaturních prasatech a na laboratorních potkanech. Devitalizací byly
ošetřeny různé části zažívacího traktu (tenké a tlusté střevo v délce 10-180 cm
včetně jeho obsahu, části žaludku, recta a sigmoidea), ledviny, plíce a játra.
Devitalizované tkáně byly analyzovány histologicky a byla sledována celková
reakce pokusných zvířat na tyto zákroky. Pokusná zvířata přežívala bez
jakýchkoliv zdravotních potíží a negativních účinků na organismus. Nebylo zaznamenáno
žádné zřetelnější zvýšení tělesné teploty ani žádné změny hematologických
parametrů v periferní krvi, které by signalizovaly rozsáhlý, devitalizací
způsobený zánětlivý proces, peritonitidu nebo septické stavy, jak by se dalo
očekávat podle současných chirurgických názorů. Na histologických preparátech
odebraných při revizních operacích bylo prokázáno, že devitalizovaná tkáň byla
postupně v průběhu několika týdnů odbourána a na jejím místě byl nalezen jen
malý zbytek fibrotického vaziva.
V
roce 1989 bylo ve stádu miniaturních prasat chovaných v ÚŽFG v Liběchově
objeveno několik selat s kožním nádorem - maligním melanomem. Po vyléčení takto
postižených jedinců devitalizační technikou a po jejich zařazením do chovu bylo
získáno větší množství zvířat s tímto nádorem a byla tak postupně ustanovena
linie miniprasat označená akronymem MeLiM (Melanoma-bearing Libechov Minipigs).
Melanom u této linie je dán geneticky. Vyskytuje se zhruba u poloviny zvířat
obvykle jako mnohočetné kožní nádory na různých částech těla. Jejich
histologická, imunohistochemická a biochemická charakterizace a rozsáhlá
diseminace melanomových buněk vedoucí ke vzniku orgánových metastáz a k
fatálnímu konci postižených zvířat jasně potvrzují maligní chování tohoto
prasečího nádoru a ukazují na jeho značnou podobnost s lidským melanomem. V
klinické oblasti představuje melanom jeden z nejproblematičtějších nádorů. V posledních
desetiletích jeho výskyt v bělošské populaci celosvětově neustále narůstá
(zhruba o 5% případů ročně
současná incidence je značně závislá na geografické lokalitě a pohybuje se
zhruba v rozmezí 10-80 případů/100 000 obyvatel). Léčba pacientů s prokázanými
vzdálenými metastázami je standardními léčebnými postupy obvykle neúspěšná,
protože melanom vykazuje značnou rezistenci vůči chemoterapii i radioterapii.
Je proto velmi žádoucí hledat nové a účinnější terapeutické techniky.
Miniprasata linie MeLiM se
jeví jako velmi vhodný model pro tento účel. Devitalizační technikou byla
ošetřena zvířata s nodulárním melanomem (tj. nejagresivnější formou tohoto
nádoru vykazující vertikální růst do hlubších vrstev škáry) a s histologicky
prokázanými metastázami v lymfatických uzlinách a ve viscerálních orgánech
(slezina, játra). Po devitalizaci jednoho z kožních melanomů sérií částečně se
překrývajících matracových stehů vedených pod bází nádoru byl v průběhu
následujících 4-6 měsíců (v závislosti na velikosti nádorů a rozsahu metastáz)
histologicky prokázán a biochemicky potvrzen generalizovaný rozpad a postupné
vymizení melanomových buněk ve všech kožních nádorech a ve všech předtím
prokázaných metastatických ložiskách. Kromě částečné změny zbarvení (vybělování
štětin v okolí nádorů nebo vznik celkového melírování) nebyl pozorován žádný
vedlejší efekt devitalizačního zákroku na zdravou tkáň nebo na zdravotní stav
ošetřených zvířat. Stejného léčebného efektu bylo dosaženo, pokud byla
devitalizací ošetřena některá z lymfatických uzlin s metastázami nebo část
sleziny s metastázami. Do současné doby byly devitalizační zákroky aplikovány u
téměř jednoho sta postižených zvířat s úspěšností zhruba 85%. U léčených
miniprasat nebyly nikdy pozorovány recidivy nádorového onemocnění.
Pro potvrzení obecnější platnosti léčebného efektu na nádorovou tkáň byla
devitalizačním zákrokem ošetřena od roku 1999 skupina více než 70 fen s
histologicky verifikovaným karcinomem mléčné žlázy, u nichž veterináři
konstatovali nemožnost další léčby a doporučili jejich utracení. Rovněž u
tohoto typu nádoru byl zaznamenán pozitivní účinek devitalizační léčby. Bylo
zjištěno, že úspěšnost zákroku byla závislá na stáří ošetřených zvířat (do
stáří 10 let – úspěšnost 80%, u starších zvířat – úspěšnost 40%). Všechny zatím
získané výsledky ukazují, že unikátní protinádorový efekt devitalizačního
zákroku není druhově ani nádorově specifický. Tak by se devitalizační technika
mohla uplatnit rovněž při léčbě některých maligních nádorů v klinické praxi,
jak to bylo již dříve prokázáno u několika pacientů s inoperabilními nádory
střev
(Fortýn et al.-Z. exp. Chir. Transplant. künstl. Organe 18:42-50, 1985
Fortýn et al.–Klin. onkol. 1:7-10, 1989).
Důkazy,
které jsme získali v poslední době při léčbě prasečího melanomu, potvrzují naši
původní hypotézu o vyvolání protinádorové imunitní reakce devitalizovanou
nádorovou tkání. V rozpadajícím se devitalizovaném nádoru jsme krátce po
zákroku prokázali imunohistochemicky intenzivní expresi proteinů teplotního
šoku (heat shock proteins). Je známé, že tyto proteiny váží nádorově specifické
peptidy a takovéto komplexy jsou schopné přes antigen-prezentující buňky
zahájit imunitní reakci. Následně jsme pak nalezli za pomoci průtokové
cytometrie a protilatek proti povrchovým CD-znakům ve všech melanomech – tedy v
devitalizovaném i v ostatních devitalizací neošetřených - vysokou koncentraci
cytotoxických T lymfocytů, které před vlastním zákrokem nebyly v nádorech témeř
přítomné. Cytotoxické T lymfocyty jsou efektorové imunokompetentní buňky, které
jsou schopné specificky likvidovat nádorové buňky ve všech lokalitách v
organismu – v primárních nádorech a v metastázách. Uvedené výsledky ukazují, že
devitalizovaná nádorová tkáň indukuje protinádorovou buněčnou imunitní reakci.
Devitalizační techniku by tak bylo možné zařadit mezi imunoterapeutické postupy
(specifická aktivní imunoterapie autologní nekrotizující nádorovou tkání),
kterým je v rámci experimentální a klinické onkologie věnována v posledních
letech celosvětově značná pozornost. Bližší objasnění biologických pochodů
nastartovaných devitalizací a vedoucích k zániku nádorových buněk je cílem
dalších imunologicky, imunohistochemicky, biochemicky a molekulárně-geneticky
zaměřených pokusů, které v současné době provádíme ve spolupráci s řadou
dalších výzkumných pracovišť
·
Mikrobiologický ústav AV ČR v Praze
·
Ústav molekulární genetiky AV ČR v Praze
·
Ústav lékařské biochemie a experimentální
onkologie 1.LF UK v Praze
·
Česká zemědělská univerzita v Praze
·
KlinLab s.r.o. Praha
·
CEA-INRA v Jouy-en-Josas, Francie)
Tento výzkum je prováděn za podpory Grantové agentury ČR a Akademie věd
ČR.
Pro
vážné zájemce o devitalizační problematiku z řad klinických a veterinárních
lékařů z České republiky i z ostatních států nabízíme uspořádání ukázkových
devitalizačních zákroků na pokusných zvířatech. Na nich bude názorně předvedeno
vlastní chirurgické provedením devitalizací na různých orgánech. Zájemci budou
rovněž podrobněji seznámeni s dosaženými experimentálními výsledky.
Adresa:
ÚŽFG AV ČR
Laboratoř experimentální onkologie
Rumburská 89
277 21 Liběchov
|
Vedoucí laboratoře |
Ing. Jaromír Dostál, DrSc. |
|
Ing. Jan Hradecký, CSc. |
Ing. Jiří Klaudy, CSc. |
|
Ing. Eva Pokorná, CSc. |
Ing. Leopold Veselský, DrSc. |
|
MUDr. Jan Kotrnoch |
MUDr. Pavel Burda |
|
Ing. Ondřej Málek |
Libuše Koberová |
|
Jaroslava Šestáková |
Miluše Hokešová |