Pacientské desatero

Svaz pacientů ČR
na přání mnoha pacientů vydává

PACIENTSKÉ DESATERO PRO LÉKAŘElekarka

 

1. Přijde-li k vám pacient a popisuje své zdravotní problémy, v prvé řadě si uvědomte, že nejste veterinář, ale lékař lidských bytostí, které své potíže dovedou popsat.
2. Vezměte v potaz, že to nejste vy, kdo zná nejlépe pacientovo tělo, nýbrž že je to sám pacient. Žije s ním totiž celý život, a proto si nejlépe uvědomuje změny a odchylky od normálu.
3. Líčí-li vám pacient velice podrobně všechny příznaky choroby, trpělivě, a hlavně pozorně, jej vyslechněte, i když vám jejich výčet může připadat naivní. Pacient totiž, na rozdíl od vás, nemůže vědět, který symptom může být pro stanovení správné diagnózy důležitý a který je zcela podružný. Proto, ve snaze usnadnit vám rozhodování, vyjmenovává všechny.
4. Navštíví-li vás senior,] potažmo důchodce, uvědomte si, že vám své potíže určitě nepopisuje proto, že by z vás chtěl vymámit pracovní neschopenku, aby se mohl vyhnout práci.
5. Nemůžete-li, přes veškerou snahu stanovit příčinu pacientových obtíží, neposílejte jej neustále z jedné poradny do druhé (pokud snad není vaším záměrem \“přihrát\“ třicetikorunový poplatek a práci některým svým spřáteleným specialistům) a zajistěte pacientovi důkladné souhrnné vyšetření na jednom místě. Nejlépe jeho hospitalizací na krátký čas v nemocnici.
6. Jste-li specialistou, nezaměřujte se slepě a jednostranně pouze na ten svůj vlastní úsek medicíny a zkuste se nad pacientovými stesky zamyslet v medicínských souvislostech.
7. Nejste-li už předem rozhodnutý seniory ve vyšším věku odbývat nějakou lacinou frází, neříkejte jim nikdy, že na léčení choroby už jsou staří, nebo v jejich věku že je ta která diagnostická metoda pro ně nedostupná z důvodu její ceny. Pacient může být ochoten si ji třeba i zaplatit, pokud se domnívá, že by to prospělo jeho zdraví.
8. Vysloví-li pacient podezření na nějakou konkrétní chorobu, nemávejte nad tím přezíravě rukou a nemyslete si v duchu: co mě bude ten hloupý laik něco radit nebo namlouvat. Nikdy nevíte, jak ke svému podezření dospěl a možná, že může vyplývat z úsudku daleko větší lékařské kapacity než jste vy.
9. Nevěšte si na dveře ordinace cedulky typu \“Neklepat\“ nebo \“Pořadí pacientů určuje výhradně sestra\“ a podobně. Normální pacient takové upozornění nepotřebuje a už do čekárny vstupuje s přesvědčením, že pořadí bude určováno spravedlivě. Přečtení takového nápisu v něm nutně vyvolává podezření, že před ním dostanou přednost kamarádíčci, prominenti a známí. Měla by tam však být jméno doktora a jeho specializace, jméno zdravotní sestry a případný telefonický, či jiný kontakt. A samozřejmě by tam neměla chybět ordinační doba dané ordinace.
10. Máte-li pocit, že pacient simuluje, buď mu to dokážete pečlivým diagnostickým vyšetřením, nebo jím popisované zdravotní problémy začněte neodkladně léčit. Odmítat pacienta jen pro vlastní subjektivní přesvědčení, je nejen hloupé, a neprofesionální, ale i krajně nezodpovědné, a pro pacienta může mít i fatální důsledky.

Praha, dne 3. prosince 2010
Svaz pacientů ČR
& Milan Balada

Svaz pacientů České republiky © 1998 - 2016 Frontier Theme