Dlouho přehlížený biologický princip v oboru molekulární imunologie zůstává promarněnou příležitostí pro založení nové disciplíny v léčbě rakoviny


 

Dlouho přehlížený biologický princip v oboru molekulární imunologie, o který se opírá metoda Dr. Karla Fortýna, známá veřejnosti jako „devitalizace“, zůstává promarněnou příležitostí pro založení nové disciplíny v léčbě rakoviny.

 

 

Mnoho odborníků s kterými jsem se setkal v zahraničí projevili údiv a nepochopení nad rozporem, že metoda s vyjímečným potenciálem pro léčbu rakoviny, který byl zcela evidentně prokázán v klinické praxi a kdy jeji bezpečnost byla také prokazatelně ověřena v laboratořích AVČR, nenašla žádnou oporu v českých lékařských kruzích, kterými byla dokonce zcela zavržena. Zde je jeden z hlavních důvodů proč nyní, kdy biologický základ dané léčby byl nedávno znovu  popsán v odborných lékařských žurnálech (Medical Hypotheses, 2016,  Molecular and Clinical Oncology, 2016 ), žádná lékařská instituce nejeví  zájem se znovu zabývat léčebnými možnostmi jednoduché chirurgické metody z obavy paradoxně ztratit vědeckou reputaci, zvláště, když byla taková léčba jednou diskreditována a zavržena oficiálními institucemi jako neúčinná. Zejména dnes, kdy jsou vynakládány miliardové částky na zdánlivě zajímavější výzkum sofistikovaných postupů, kde se očekávají  zázračné výsledky, a které, jak víme z praxe se nedostavují.

 

V důsledku dané situace mnozí pacienti zbytečně umírají, třebaže existuje bezpečná a snadno přístupná metoda, která by se mohla aplikovat prakticky okamžitě bez použití nebezpečných léků a to na podkladě přísně dodržovaných a kontrolovaných klinických protokolů.

Celá problematika metody Dr Karla Fortýna, v které je zahrnuta historie, podstata kancerogenese a příčina imunitní tolerance rakoviny, teoretický základ, ověřování biologické bezpečnosti, chirurgické postupy, klinické zkušennosti, léčebný potenciál, vývojové možnosti, nevýhody stávajících  i vyvíjených nových metod ve srovnání se zavrhovaným postupem, a  možnost souběžné aplikace bezpečných synergických metod v případě velmi zhoubných rychle rostoucích nádorů, je také popsána v mé knize The Conquest of Cancer a Long-Ignored Breakthrough – Autologous Tissue Anti-Cancer Immunization Therapy.

 

Kniha je především  určena pro odborníky, ale některé části týkající se podmínek aplikace metody  mohou zajímat i širší veřejnost. Jednotllivé kapitoly popisují problematiku rakoviny z jiného pohledu, než ten, který určuje současná věda. Ta je nyní výhradně zaměřena na specificky cílené postupy opírající se většinou pouze o jeden imunogenní faktor daného nádoru a které proto nemohou vyvolat trvalejší generalizovanou systémovou imunitní odpověď. Nově zkoušené a vyvíjené postupy vyvolávají sice mocný počátěční léčebný efekt, ale ten většinou rychle odeznívá a je nakonec potlačen vlastním imunitním systémem při opakované aplikaci cíleného léku. Při neúplné eliminaci nádorových ložisek hned v první fázi léčby nástává recidiva a léčba se stává neúčinnou. Odborníci stále opomíjejí vyjímečnost skutečnosti, že metoda doktora Fortýna se opírá o generalizovanou imunitní odpoveď, která je mobilizována celou komplexní množinou imunogennich faktorů, jež nádor obnáší a proto je mnohem účinnější než cílené postupy, zejména pokud je metoda správně aplikována podle nejnovějších poznatků. Proto jedním z hlavních cílů mé knihy je upozornit odborníky na tuto klíčovou okolnost, která je dána podmínkou komplexní mnohosložkové systémové aktivace imunitních funkcí proti všem zhoubným buňkám v organismu.  Nádorové buňky tak nemohou vzdorovat selektivní adaptací vytvořením resistence proti imunitní odpovědi, protože imunogenních faktorů, na které systém při dané léčbě reaguje, je příliš mnoho.

 

Můžeme jen doufat, že se najdou odborníci, kteří opustí svou dosavadní skepsi a budou mít zájem okolnosti uvedené v mé knize vědecky ověřit na podkladě  nejnovějších poznatků v oboru molekulární biologie a imunoterapie.  Je také důležité, aby lékaři a onkologové si uvědomili, že účinnost metody doktora Fortýna je podmíněna způsobem, jakým je aplikována s ohledem na klinický statut pacienta. Tato okolnost byla naneštěstí opomíjena při klinických zkouškách v roce 2001 a interpretace výsledků odborníky byla proto nesprávná a zavádějící.

 

Současnou výzvou je proto otázka vědeckého a klinického přehodnocení zavržené terapeutické metody, která nabízí převratný přístup k léčbě rakoviny ve všech jejích formách. Můžeme se obávat, že se časem ujme tohoto úkolu některá zahraniční instituce ke škodě na prestiži české lékařské vědy. Ta zatím přehlíží velkou příležitost pro prvenství v tak důležitém oboru, přičemž, nic nebrání tomu, aby metoda Dr Karla Fortýna byla aplikována v klinické praxi téměř okamžitě v zájmu pacientů s pozdně diagnostikovaným onemocněním a prakticky odkázaným jen na paliativní léčbu.

Dr. Ing. Vladimir Kalina

vědecký poradce, biotechnologie

2.2.2021

* * *

 

Dr. Kalina  kniha:

www.atid-cancertherapy.com

 

Updated: 7.2.2021 — 15:07